Čím to je, že téma konopí je tak živé?

A přesto, že použití konopí máme doloženo několik století před Kristem, proč se bavíme stále ještě v základních termínech?

Možná proto, že je to téma vzrušující jako každé jiné, kdy po prohibici přichází praxe s denními starostmi. Není pochyb, že jsou to starosti spojené s nepochopitelnými obavami, obstrukcemi, jako bychom se z praxe nekonečných regulací ani neuměli vymanit a museli je mít. Je skoro přirozené, že když něco funguje jako konopí, bude spojeno s nekonečnými posouvači pravdy pro své zájmy. Jako bychom slyšeli: „…jaképak léčivé účinky, když vidíme okolo, jak jsou ti lidi – huliči zdevastovaní“? „…to bychom se na to podívali, aby nám tady konopí lezlo do škol.“
„…každého dredaře a huliče je potřeba pořádně nakopat. Kazí morálku, tak je to“, „…jen se podívejte třeba v Ostravě na poslední případ se syntetickými kanabinoidy… to tady skutečně chcete? Pryč s nimi a s konopím!“

Nepřipomíná Vám to něco? Umíme vůbec bez takového strašení žít?

Ale co když nám teče do bot, v případě poslední šance na život a zdraví? Takováto  huličská rejdovačka se hned přetočí na labutí píseň: „a nevíte, kde bych se k tomu konopí dostal? Peníze vůbec nehrají roli. Jen bych potřeboval fakt kvalitní materiál. Jde přece o zdraví a to je nejcennější!“  

Jak je křehká rovina mezi zneužitím a využitím, ještě křehčí mezi našimi názory, které měníme jako počasí.

Pokuste si představit situaci, že za Vámi přicházejí lidé, kteří toho moc nechtějí – jen pomoci. Jsou nemocní, nemají moc peněz a jen chtějí mít naději na uzdravení a další život. Příběhy to jsou opravdu pestré a především bolestné. Najednou zapomenete, že je nějaké hulení. Tuto polarizaci problémů najdeme od nožů, které jsme skoro nedávno mínili regulovat jen proto, aby se omezily teroristické útoky, přes vzduchové pušky s určitým počtem ran a přes bůhví co dalšího.

Když se pokusíte najít pomoc zcela v jednoduché logice věci: vyextrahovat konopí, otestovat produkt a připravit pro nějakou stravitelnou podobu, narazíte – skoro stejně tak, jako do zdi. Nepomůže si myslet, že se vás to netýká. Možná ne dneska, ale zítra může. A s takovou intenzitou, kterou si jen stěží umíte představit. Když se do zdravotních problémů dostanete, život je zcela naruby; jediné, oč vám jde je, abyste měli alespoň naději na uzdravení. Nikdo nechce zemřít, i kdyby měl jít rovnou do nebe.

Může to být nějaké takovéto “konopně-zdravotní story”:

„…to poslední vyšetření potvrdilo naše obavy. Vaše onemocnění je potvrzeno. Je to sice v počátečním stádiu, ale na konopí to není, protože je ho limitované množství. A když ano, nehradí to zdravotní pojišťovna. Bude to tedy něco stát.“

„A co si tak pořídit semínka a vypěstovat si ho? Nemám moc finančních možností.“

„Neradíme Vám si rostlinu vypěstovat sám! To je nelegální, zákony to neumožňují“.

„Nevadí, klidně to risknu. Ale, to mám do sebe cpát kytku? Poslední zkušenost z párty, kdy jsme ho zapekli do buchty a prolili pivem, dopadla fiaskem. Není možné dostat něco, co bude ve formě čípků?“

„Ne, to není možné, tyto nejsou dostupné. A když si je připravíte sám, je to také nelegální“…

Ještě si myslíte, že se Vás to netýká?

Nás se to začalo týkat po jedné návštěvě člověka, jehož sestra, matka dvou dětí měla velmi těžké onemocnění. Našli si nás z důvodu diagnostiky. Chtěli otestovat nějaké vzorky. Prý z formulace, které dostali, když jsme jim my pomoc nemohli. Byli schopni nabídnout téměř cokoliv, abychom připravili vysoce potentní extrakt; uměli jsme to, ale nesměli jsme a tak jsme mu pomoci nemohli. Děti se staly sirotky. Jiný případ je matky šesti dětí. Šlo jí jen o to slušně dožít, bez bolesti, aby mohla na svůj odchod připravit děti. – Konec je stejně smutný.

Tak bychom mohli pokračovat. Toto není z hororu, je to z denních, reálných případů. Nejde o to, že konopí v těchto případech muselo pomoci, šlo jen o tu možnost dát poslední šanci.

Myslíte, že se s takovými pocity žije snadno? A co Vy, konopní inkvizitoři, kteří rozhodujete, komu taková povolení pro přípravu extraktů dáte, resp. nedáte. Jen proto, abyste naplnili literu podivných regulací? Nebo se zahalíte do alibismu tzv. ochrany před drogovou problematikou a potenciálního zneužití?

Nepřejeme Vám nikomu, abyste byli v situaci těchto volajících po pomoci. I když, nepochybuji, že si své zájmy ochráníte nad rámec možností. Nakonec, evangelium vody a pití prvotřídního vína je dnes standardem.

Dneska počet požadovaných případů, kde jsme nemohli pomoci narostl do kolosálních rozměrů. Když jsme začali s diagnostikou nízkoobsahových konopí, netušili jsme, že budeme vtaženi do výroby různých přípravků. Netušili jsme také, že se dostaneme ke konopí s vysokými obsahy THC, které se používá k léčbě různých onemocnění. V současnosti jsou k dispozici rostliny s různě balancovanými obsahy CBD a THC. Rozumíte a slyšíte dobře. Má to však jednu velkou chybu: nemáme jiné lékové formy, než jen sušenou herbu a máme ji za nemalé peníze. Protože není trh, je neskutečná restrikce na trhu.

Vidět těžce nemocné a chuť změnit tento stav je opravdu velká motivace.

Bylo by to však hezké, kdyby to nemělo háček, resp. celou škatuli háků a bariér.